DENNY

Malý černý hladkosrstý kříženec malého knírače (maminka) a kdo ví čeho - podle mého odhadu tam musel být i jezevčík.

Ten s námi prožil předlouhou etapu života. Vyškemrala si ho sestra, ale nakonec zůstal rodičům.

Protože jsme bydleli v bytě, jezdil s námi všude na dovolené a výlety. Stejně jako BONDY neměl moc rád vodu. Ale celkově to byl pes, který velel lidem. Prostě nás klidně kousl, když se mu nelíbilo, že na něj šaháme když on nechce. Byl takový od malička.

Ale jinak to byl hodný pes. měl nás hrozně rád. Přežil s námi rozvod rodičů - ale jen tak okrajově, protože žil ze začátku s mamčiným přítelem. Mamka se bála, aby mu náš taťka neublížil. Bylo to trošku divoké období.

Ale o tom nebudu. To sem nepatří.

Pak už jsme zase žili jako rodina s náhradním taťkou. Byl to strašně hodný a dobrý člověk. S ním jsme prožili tu lepší část života. Pořídili si zahrádku a tam se mohli vyřádit jak rodiče - se svou zahradnickou zálibou, tak i pes, který si užíval volnosti.

No a DENNY se ve svých třinácti letech s rodiči stěhoval opět do domku se zahrádkou. A taky se mnou.

A tady dožil svůj neobyčejně zajímavý a krásný život.