Ubytování psa

Každý pejsek by měl mít vyhrazené své místo.

Pokud máte psa v bytě, vymezte mu prostor, kde nebude překážet rodinnému provozu a nebude na něj táhnout. Na místo mu dejte třeba složenou deku nebo pelíšek.

Pokud máte psa na zahradě, bude nejvhodnější zbudovat kotec. I když třeba nyní nepředpokládáte, že byste ho mohli potřebovat, časem jistě přijde vhod, např. při hárání, odchovu štěňátek, atd.. Kotec by měl být alespoň 2x2 m velký a to samozřejmě za předpokladu, že v něm pejsek nebude trávit celý den, ale jen přechodnou část (např. bude v něm spát). Konstrukce kotce je nejlepší kovová, pozinkovaná, přední stěna z mříží nebo kovové sítě, boční a zadní stěny ze dřeva, podlaha z dřevěných nebo plastových desek. Celý kotec by měl být zastřešen. V takovém kotci má pes dostatek soukromí i závětří, je tam chráněn proti větru, dešti i sluníčku a může si v klidu odpočinout. Kotec samozřejmě může být větší - až do libovolného rozměru a nebo k němu může být připojen travnatý nebo písčitý či drobnými kamínkami vysypaný výběh.

Do kotce je vhodné umístit boudu. Belgický ovčák není vůbec náročný co se týče zimy, takže pokud máte psa a nebudete odchovávat štěňátka, stačí i nezateplená bouda. Pro fenku, u které předpokládáte, že budete odchovávat štěňátka nebo pro choulostivějšího veterána raději poříďte zateplenou boudu s předsíňkou.

A jak by měla bouda vypadat? Samotná ložnice by měla mít vnitřní rozměr alespoň 60x80 cm a vysoká 60-70 cm. Chodbička stačí šířky 40 cm.  Pro chovnou fenku počítáme trochu větší rozměry ložnice (minim.75x90 cm), aby měla na štěňátka prostor. Boudy se vyrábějí ze dřeva, nejlépe z palubek. Podlahu je vhodné udělat v každém případě izolovanou (např.polystyrenem), nebo alespoň zdvojenou. Boční stěny z vnější strany z palubek, z vnitřní z palubek nebo překližky či jiné vhodné méně nasákavé desky. Mezi zdvojenými stěnami pak polystyren, cca 3-5 cm silný. 

Pokud máte boudu v zastřešeném kotci, postačí střecha i jen z palubek. Boudu lakujte a natírejte pouze z vnější strany! Vhodné je vchod a rohy boudy opatřit oplechováním. Velmi vhodné je také zabudovat lino do podlahy boudy (během stavby boudy a to tak, aby hrany lina byly schovány pod bočními stěnami a pes se tedy k nim nemohl dostat), bouda se pak snadno čistí, to je zvlášť důležité, má-li bouda sloužit jako odchovna štěňat. Každá bouda musí být přístupná k čištění a to buď přes otevírací střechu, nebo přes otevírací přední stěnu, což je daleko pohodlnější a praktičtější.

Česání, koupání

Štěňátko je třeba česat a kartáčovat nejlépe 1-2x týdně, aby si na tuto činnost zvyklo. Pozornost věnujte zejména partiím tzv. kalhotek na stehnech a praporců na ocase, česání je zde psům nepříjemné a je třeba na něj psa zvykat. Dospělého belgického ovčáka v normálním období postačí česat 1-2x za měsíc, v době línání pak denně. Pro správný obrůst srsti je třeba psa v době línání co nejčastěji česat, kůže se masíruje a prokrvuje a odstraňují se mrtvé chlupy - to vše příznivě působí na růst nových chlupů.

Malé štěňátko přelínává do dospělé srsti zhruba mezi 3-6 měsícem, vyjímečně i později. Dospělý pes líná 2x ročně, na jaře a na podzim. U fen se však tento interval přibližuje víc než ročnímu období, blížící se říji. Zhruba 2-4 týdny před háráním začíná fena línat. Většina fen však hárá v zimě a v létě.

Pověry, že se pes nemá koupat, už dávno neplatí. V současné době je na trhu velký výběr speciálních šampónů, které si v péči v ničem nezadají s těmi pro lidi. Proto můžete bez obav vykoupat i malé štěňátko. Je vhodné použít některou z osvědčených značek, jako jsou např. JEAN PIERRE HÉRY, KHARA, KW, RING 5 nebo GOTTLIEB. Pro koupání belgických ovčáků používejte proteinové šampóny nebo šampóny s jojobou či norkovým olejem. Výborné jsou šampóny s tzv. optickými zjasňovacími složkami, které se vybírají přímo podle barvy (např. pro červené, černé, stříbrné psy). Tyto šampóny obsahují kromě jemných mycích složek a výživných olejů také speciální zjasňovací činidla, které po vykoupání dělají barvu výraznější - a to bez jakéhokoliv nedovoleného přibarvování! Po vykoupání můžete nechat Vašeho pejska uschnout přirozenou cestou, nebo, koupete-li před výstavou, vysušit fénem. 

Pro rychlou očistu, nebo pro čištění línajícího psa je vhodné použít tzv. "suchý šampón", který mají ve své nabídce všechny renomované firmy. 

V létě nebo v období línání je vhodné použít na srst kondicionér ve spreji, nejlépe s protislunečním faktorem, který zabraňuje blednutí a nadměrnému vysoušení srsti sluníčkem. Pro podpoření špičkové výstavní kondice je vhodné užívat kondicionéry pravidelně a koupat výhradně v kvalitních šampónech, je možno podpořit růst a obnovu srsti i biotinovými přípravky nebo injekčně Panthenolem. 

Pro závěrečnou předvýstavní úpravu je vhodné použít spray pro oživení barev a snadnější rozčesání - např. J.P.Héry ECLAT nebo RING 5 - SHOW RING MINK OIL.


Několik tipů na česání a koupání:
- používejte zásadně kovové hřebeny, nevytvářejí statickou elektřinu a tudíž nelámou chlupy
- velmi dobrý pro úpravu srsti je tzv. "pudl kartáč", na dlouhou srst v partiích kalhotek, závěsů, ocasu a krku pak hřeben do "T", takzvané "hrábě"
- pro předvýstavní úpravu česejte srst na hřbetě, krku, bocích proti srsti, můžete nastříkat Eclat (nebo i jen trošku čisté vody) a nechte psa oklepat. Srst se vrátí do původní polohy krásně načechraná
- oklepání psa dosáhnete několika triky: fouknutí do ucha, podrbání v uchu, nebo uchopením za kůži na kohoutku. Je vhodné tyto úkony spojit s povelem - např. "oklep se". Pes se tak naučí oklepat na povel
- koupete-li před výstavou, uvědomte si, že pokud psa nevyfoukáte opravdu do sucha, po dlouhé cestě autem z něho budete mít nevzhledného "pankáče" a jen těžko srst zpět navrátíte do původní polohy.
- koupete-li psa před výstavou, nesmí mít uvolněnou podsadu, jinak zároveň s koupáním silně vylíná. Pokud již začalo uvolňování podsady, vyčistěte psa pouze kartáčem a upravte bezprostředně před výstavou pomocí spreje.

Péče o tlapky, drápky, zuby

Belgický ovčák většinou nevyžaduje žádnou speciální péči o tlapky, drápky a zuby. I přesto bychom je měli občas zkontrolovat.

Tlapky trpí většinou v zimě - u psů, kteří bydlí ve městě. Sůl z chodníků se vtírá do tlapek, které praskají. Po každé vycházce po posoleném terénu je tedy dobré tlapky omýt a ošetřit krémem na tlapky. Druhou možností je před vycházkou tlapky ošetřit tzv. "tekutými tlapkami".

Drápy si normálně aktivní pes obrousí sám. Pokud mu i tak přerůstají, je vhodné jednou za čas navštívit veterináře, který speciálními kleštičkami drápky zkrátí. Nebývá to však časté - u belgičáků to je spíš rarita. Přerůstání drápků postihuje spíše malá společenská plemena, která jsou většinou v bytě na koberci a trpí nedostatkem pohybu po přírodních terénech.

Problémy se zuby jsou do velké míry závislé na dědičnosti a druhu potravy. Měkká, kašovitá potrava (což mohou být i velmi oblíbené "zalévací" granule) se na zubech snáze usazuje a pes si je nemá čím očistit. Kritickým údobím pro zuby je i březost feny a období odchovu. Psům s dobrým genetickým předpokladem není třeba věnovat moc pozornosti. Stačí občas dát nějakou chrupavku nebo psí pochoutku (různé tyčky či kostičky z bůvolí kůže, sušené pochoutky, apod.) a pes si zuby sám očistí. Bohužel mnoho psů má sklony k usazování zubního kamene. Zubní kámen je velmi nebezpečný, jeho důsledky mohou být od nepříjemného zápachu z tlamy, až po paradentózu a vypadání či nadměrné kazení zubů. Je mu možno předejít občasným čištěním zubů (použijte raději speciální psí kartáček a psí pasty, které obdržíte u Vašeho veterináře nebo ve specializovaných prodejnách) nebo musíte kámen pravidelně strhávat. Mnoha psům je tento úkon nepříjemný a je třeba ho u veterináře uspat. Narkóza může být pro psa rizikem. Proto je nejlepší již malé štěně navykat na dotýkání se zubů. Zuby pak můžete pohodlně očistit doma (samozřejmě bez narkózy), nebo se Vám může podařit docílit toho, že pes bude klidný i u veterináře a zákrok bude možno provést bez narkózy, nebo jenom s lehkým zklidněním.

Zdaleka nejlepší je ale prevence - dostatečné množství sušených pochoutek či pamlsků z bůvolí kůže a nebo kousků dobře usušeného chleba udrží většinou zuby Vašeho miláčka čisté.

Péče o oči a uši

Pravidelně odstraňujte ospalky, podle potřeby můžete oči vypláchnout borovou vodou, odvarem z heřmánku nebo Ophtalem.

Belgičák má stojaté poměrně malé uši, které netrpí žádnými záněty a stačí je čistit jen občasně. Nejlepší je uši čistit speciálním roztokem (obdržíte u veterináře), který se do uší nakape, u kořene ucha se provede masáž a necháte psa, aby se oklepal. Špína z hloubky uší vystoupá k povrchu, kde je ji možno pohodlně vatou vytřít (nikdy se nesnažte vyčistit ucho v místech, kam nevidíte!). Psa navykejte na čištění uší již od malička.

Při koupání dávejte pozor, aby do uši či očí nevnikla voda nebo šampon!

Venčení a vycházky

Pravidelné vycházky přispívají nejen k dobré psychické a fyzické kondici psa, ale i k dobrému průběhu trávení. Proto jsou velmi důležité. Pro štěně, ale i dospělého psa je velmi důležité, aby vycházky byly plné nových vjemů - proto často střídejte cíle Vašich procházek. Kromě toho je pro dospělého psa výborným tréninkem běh u kola - ale pouze klus a pokud možno na měkkém podkladu (polní, lesní cesta), běh u koní, plavání, nebo třeba i belgičáky velmi oblíbené zimní zápřahy do saní či pekáčů.

Máte-li malé štěňátko doma, je třeba jej naučit dodržovat čistotu. Z více důvodů je vhodné si vzít na první dny (alespoň 7-10 dní) dovolenou, která se Vám bude hodit i při výuce dodržování čistoty. Je důležité znát, kdy se malé štěňátko venčí - je to zejména po probuzení a po jídle. Proto musíme štěňátko sledovat. Vždy po probuzení a po jídle jej vyneste ven a udělejte malou procházku. Když se vyvenčí, výrazně - a velmi šťastně ho pochvalte, případně odměňte pamlskem. Můžete použít i povel - v podstatě jakýkoliv (ale pak ho dodržujte) a pokusit se štěňátko učit venčit na povel (uvědomte si ale, že to nejde ze dne na den a chvíli to bude trvat). Po vykonání potřeby musíme ještě v procházce alespoň chvilku pokračovat, než se vrátíme domů, aby si štěňátko nemyslelo, že když se vyčůrá, jde se domů. Pak by mohlo svou potřebu oddalovat, aby zůstalo déle venku na procházce. Při společných procházkách také vysledujete chování štěněte, chce-li se vyvenčit. Obvykle bývá nervózní a hledá si místo. Spatříte-li takové chování potom doma, už víte, co máte dělat. Nedoporučuji učit štěně na noviny v bytě - mohlo by si natolik zvyknout, že by se již venku nechtělo venčit. Pokud štěně i přes Vaši snahu udělá doma loužičku, nijak ho netrestejte, nestrkejte mu do ní čumáček, prostě ho ignorujte a z místnosti odveďte, aby Vás nevidělo, jak si s loužičkou hrajete (= uklízíte ji). Štěně brzo pochopí, že je pro něj výhodnější vyvenčit se venku a dostat velkou pochvalu od páníčka.

Péče o hárající fenu

Feny belgičáka se začínají hárat poměrně pozdě - první hárání se obvykle dostavuje mezi 10. a 14. měsícem věku. Délka hárání bývá okolo 21 dní, někdy i trochu delší. Základním pravidlem je, že fenu v období hárání hlídáme. I dobře vychovaná fenka je totiž schopna zajímavých výkonů podnícených milostnými tužbami - a tak není vyjímkou, že jindy pootevřená vrátka tentokrát nezůstanou bez pozornosti. Nejste-li u feny, je třeba jí mít zavřenou v kotci (bytě). Nejkritičtější dny jsou mezi 10.-16. dnem od počátku hárání. Ale i mezi fenami jsou vyjímky - a tak se některé nechají nakrýt třeba již na 7. den a některé klidně i na 22. den.

Pro majitele, kteří bydlí v bytě a musí fenu venčit lze doporučit speciální spreje, které vyrábí více renomovaných firem. Tyto spreje překryjí pach háravé feny - pro psy sice fena voní zajímavě, nikoliv však po hárání a tak jí neobtěžují. Účinek obvykle trvá 2-3 hodiny. To však neznamená, že můžete fenu nechat ty 2-3 hodiny bez dozoru, použití spreje Vám pouze usnadní venčení a vycházky.

Hárající feny mohou trpět v průběhu hárání nechutenstvím nebo průjmem či zvracením, zejména mladé feny, které hárají poprvé mohou být trochu "vyvedené z míry", proto by Vás to nemělo zaskočit.