DIONA
Český teplokrevník - klisna
Narozena: 19. 4. 1992
Matka: 608 Quoniam II (Úhlava)
Otec: 2157 Diadém- 94
Evidenční číslo: - registr 67/633
Zemřela: 24. 5. 2001
Rodokmen a další záležitosti můžete najít TADY
Tohle byl druhý koník, který se mi zapsal do srdíčka.
Když jsem ji poprvé viděla, byla jsem docela nepříjemně překvapená. Přecejen jsem do té doby znala hlavně plnokrevníky. A Český teplokrevník je proti plnokrevníkům kapku těžší a mohutnější. Tenkrát jsem si říkala "takový tažák"... ale "ten tažák" mě docela nemile překvapil.
Ze začátku, kdy jsme se vlastně seznamovaly, jsem si tisíckrát vynadala za toho "tažáka". Protože první jízdy jsem jí měla nejen plné ruce, ale ani se skoro nedalo říct, že by šlo o jízdu na koni. Byly to spíše lety nad sedlem...
Cokoliv kolem téhle kobylky nebylo jen tak, dokud sem si nezískala respekt.
Ironií je, že spousta koní nechce dávat zadní nohy. Tahle sabotovala přední. Buď se na nohu postavila celou váhou, nebo s ní škubla, když už jsem ji držela a tím mě hodila pod žlab a jakoby se mi smála...
Dlouho jsem jí musela uzdečku skládat na hlavě, protože si nechtěla nechat šáhnout na uši. Prostě nic nešlo jednoduše.
Zato potom to bylo úplně jiné. Klidně jsem na ní učila děcka čištění, sedlání... vzala jsem si k sobě do sedla malé dítko... Věřila jsem jí.
Dokonce jsem s ní praktikovala uvolňovací cvičení ve stáji - zvedání a krčení nohou, masáže nohou a zad... prostě věci, o kterých jsem se později dočetla v "revoluční knize" od americké nebo britské autorky s návodem právě na ta cvičení co jsem jen tak občas dělala já...
Byla prostě miláček... těšila jsem se na hříbátko...ale nikdo se ho nedočkal. Naopak. Ještě onemocněla a nakonec musela odjet na poslední cestu...
Ten poslední den jsem tam byla s ní. To co z ní vycházelo za zvuky mě bolelo (měla nemocné dýchací cesty a přešlo to na plíce).
Věděla jsem, že by ji museli do auta - kde ještě nikdy nebyla - dostat násilím. Ale to jsem nemohla dopustit. Když jsem šla s ní, byla v klidu. Ta by se mnou šla i do pekla.
