1. ročník "sranda závodu" KUNČICKÁ ZIMNÍ TLAPKA

11. 12. 2010

Nakonec jsme se zůčastnily posledního závodu sezony - takového našeho výplodu pro všechny i naše kurzisty.

Nejspíš právě proto se zůčastnilo bez mála čtyřicet pejsků se svými psovody.

A my to měly o to horší, že Cherrynka hárá a zrovinka je v tom "nejlepším". Musely jsme tedy počkat až úplně nakonec.

Počasí nám svým způsobem přálo a byla solidní zima. Sněžilo, ale nepršelo. Focení bylo občas spíš zápolení s vločkami, ale stálo to za to.

Samozřejmě se hárání na výkonu odrazilo. Ale ne až zase tak hrozně.

U chůze se to projevilo, na polohách taky, na aport se "vybodla" jako obvykle jen proto že ji to nebaví. Zbytek mě fakt příjemně překvapil. Prostě to nebylo až tak hrozné. A k tomu se nám "podařilo" zkončit druhé nebo třetí od konce (opravdu teď nevím).

Tak příště jdeme zase.

1. ročník závodu O štramberské ucho

11. 9. 2010

Zase jednou jsme si vyjely na závod. Hned zrána jsme tušili, že to nebude taková legrace. Pršelo a celkem dost. Jen jsme tiše doufali, že přestane. Nijak zvlášť jsme nebloudili a tak jsme dojeli relativně brzo. 

Veterinární kontrola proběhla v pořádku, pak se jen počkalo na nástup a losování pořadí. Dostaly jsme dvanáctku... ze čtrnácti. 

Mezitím jsme se kamarádili s Luckou Procházkovou a jejím Dorianem (BOG). Tak jsme celkem příjemně, i v tom počasí, prožili celý den. 

Dorian závodil ve stejné kategorii jako Cherry a vybojoval si třetí!!! místo. 

Cherrynka stávkovala skoro celou dobu - sedala si jako by se jí zapařil zadek, místo odložení vleže zůstala stát... ale zase štěkání bylo hodně dobré stejně jako aport. Tak jsem zamířila ve větší pohodě k překážkám... 

A tam to začalo... Skočila tam ale zpět ne, místo toho zamířila z "placu" mezi lidi, kde hledala našeho řidiče. Asi už ji štvalo to mikro a chtěla jet domů. No a ne a ne ji přivolat. Což pro nás bohužel skončilo diskvalifikací.

Ovšem i přesto všechno jsme dostaly diplomek za deváté (tedy poslední) místo... Zbytek hafanů do počtu čtrnácti byli knírači, kteří byli hodnoceni samostatně.

3. ročník závodu STANIOS CUP - letos s podtitulem QUARTET SHOW

19. 6. 2010

Tak jsme se po dlouhém váhání přecejen zůčastnily kategorie IPO - V pouze poslušnost.

Dorazivších účastníků bylo dvacet a my si vylosovaly číslo těsně za polovinou... Od rána bylo zataženo (skvělé) sem tam popršel zahradnický deštíček (ne až tak skvělé), ale stále to nebyl liják.

Nebudu se tu rozepisovat na téma organizační, neb jsem mimo závodění i pomáhala jinde...

Takže na plac jsme nastupovaly s Terezkou a Exem.

Se Cherry jsme šly první do odložení, protože chvíli před našim "výkonem" zasvítilo sluníčko i když jakmile jsme vyšli na plac, zase zalezlo... ono to bylo stejně jedno... jak jsem si myslela. Bude zdechlá tak jako tak...

Exík šlapal moc hezky a dokonce skoro zvládl aport.

Tak jsme vykročily na chůzi... Lidi já byla tak překvapená, že Cherry šlape... že jsem zapomněla na čelem vzad a hned jsem odbočila... Jenže já byla z její pozornosti tak nadšená, že i když mě napadlo, že je něco špatně, neřešila jsem to. Skupinka byla trošku horší než obvykle, ale i tak to šlo. Pak chůze bez vodítka... To nebyl pes, se kterým jsem dělala zkoušku BH... šlapala tak parádně že jsem opět udělala stejnou chybu jako na vodítku... ale skoro jsem se vznášela radostí.

Odložení za pochodu vleže bylo dobré - stejně jako v tréningu... jen jsem se ujistila že fakt zareagovala. A to mě stálo bodík. Přivolání nad očekávání dobré až na to, že se mi hned přiřadila k noze...

Aport... další příjemné překvapení. Vypadala, že by si i dala říct a cvik provedla, jenže se nikdy netěším dopředu. Odhodila jsem Cherrynky oblíbený oranžový míček a uvažovala jsem, když zůstala sedět bez hnutí, jestli mám být rychlejší než pan rozhočí nebo ne... pak jsem si řekla, že je to stejně jedno a počkal jsem. Na pokyn jsem zavelela "aport" a světe div se... ona fakt pro míček vyběhla... a dokonce se s ním i vracela. Bohužel ho vyplivla asi tři kroky předemnou...

Překážka - tam bezvadní bez dotyku a zpět se zapomněla...

Celkový dojem... ještě dnes jsem tak nějak na obláčku radosti. I když jsme se nedostaly "na bednu" - o to mi nikdy nešlo... prostě radost z práce a hlavně, že ji to opravdu bavilo...

2. ročník Velikonočního Kunčičáku ZKO Ostrava Kunčice

3. 4. 2010

Brzy z rána jsme bez Cherry (vzhledem k hárání a nedalekému bydlišti zůstala doma) a vrhli jsme se do příprav na samotný závod. Po přejímce a poté co jsem se konečně dočkala svého kafíčka, vrhli jsme se všichni do práce organizační.

Soutěžilo se ve čtyřech kategoriích - ZZO, ZM, ZVV1 a IPO1 (my šly na ZZO jak jinak)

Najednou probíhaly poslušnosti v kategoriích ZM a ZZO - na rozdělených místech, protože v kategorii ZZO bylo hodně účastníků.

Hezky to šlapalo a všechny poslušnosti byly moc hezké. Obrany v ZM krása. Když začaly obrany v kategorii ZVV1 odjela jsem pro Cherry. Ještě chvíli posečkala v autě a pak hurá na to.

No povím vám lidi  to byl zase jednou děs...

Přivolání strašné. To jsme si snad ani nezasložily body. Při chůzi a v obratech byla hrozně pomalá a jakoby váhavá stejně jako u poloh. při odložení v leže ani nevím, neotáčela jsem se. Akorát když jsem se vracela, ležela. Ale jak to udělala nevím. Aport ji ani nezajámal a to vypadala že si dá říct než jsem odhodila. Pak dlouhodobé odložení... to jediné bylo bez chyby... A vše nám vystačilo tak akorát na poslední místo.

Snad vše bylo jen tím vedrem a rozpoložením při hárání...

16. ročník Mikulášského obranářského závodu

KK – Slezská Ostrava 

5. 12. 2009

Kategorie:

A : ZVV 1 Speciál - bez obrany a stopy

B : ZVV 1  - poslušnost, obrana dle NŘ

C : ZVV 2 -  poslušnost, obrana dle NŘ

D : IPO 3  -  poslušnost, obrana dle MŘ

Informace pro kategorii A:

* MP(malé plemena) = do 50cm v kohoutku psa

Zůčastnily jsme se prvního závodu v historii opravdického výcviku. A to v kategorii ZVV1 - speciál. Protože obrany jaksi bohužel nejdou tak jak bychom si přáli.

Od začátku jsme do toho šly jen tak si zvykat na atmosféru a naučit se pracovat i v tak vypjaté atmosféře. Plno lidí, plno psů...

V naší kategorii startovalo sedmnáct psů. Kupodivu to šlo rychle a ani jsem se nenadála a šla na "plac" s číslem dvanáct.

Poslušnost až po štěkání posuzovala paní rozhodčí Chmurová.

Tak tedy, ze záhadného důvodu Cherry nedala "volno" - stále se pohybovala poblíž mně takže za přivolání jsme nedostaly ani bodík. U nohy šlapala slušně, ale ne dokonale. Polohy zvládla taky slušně, stejně tak se mi líbilo odložení za pochodu. Tam musím říct, že mě překvapila, že po mém návratu si hned nesedla jak to s oblibou dělá. No a o štěkání pomlčím. Ono už to pomalu začíná chápat, ale nepočítala jsem, že by se "chytila" a přecejen vydala nějaký zvuk.

Od Aportu po dlouhodobé odložení posuzoval pan rozhodčí Strach.

Tady začíná ten horor. Jakoby mi vyměnili psa. Aport absolutní nevšímák. To si raději šla počuchat okolo stojanu na aporty. Ona za ním ani nevyběhla... Metrovka - tu si pro jistotu oběhla jako by vůbec nechápala na co tam je. Stejně tak áčko... No akorát kladinu zvládla. To jako by se mi zase Cherry vrátila. I když to závěrečné přiřazení bylo vyloženě špatné. A konečně dlouhodobé odložení. To jediné jsme měly za plný počet bodíků. Cherrynka krásně ležela a opět se zvedla do sedu až na povel.

Takže co dodat... skončily jsme jako PRVNÍ ale od konce s parádními třiceti devíti body.

A při vyhlašování vítězů nás neminula "cena útěchy".

Díky Veronice která způsobila, že jsme se zůčastnily a díky rozhodčím za trpělivost a slibujem, že se budem snažit polepšit.

Nějak mi stále nedochází, co ji to popadlo... když v tréningu ji nenapadne překážku oběhnout. Ignorace aportu mě moc nepřekvapí... ale ty překážky. ano.

PS: Jinak jsem se opravdu bavila i přes ten náš mizerný výkon. Ale nebyly jsme jediné. Bohužel ani Veronice s Hiltonem se nezadařilo a tak "zazářila" čtvrtým místem v kategorii ZVV1 Andrea s Librou.

Gratulujeme všem vítězům.